Listopad 2008

tak aby se neřeklo...

27. listopadu 2008 v 19:58 | Elis |  Denní dění
Mmm, že bych se taky ozvala?:D

Dneska je 27.listopadu?:O To není ani možný jak tenhle školní čtvrtrok utekl...školní, školní, při pomyšlení na tohle slovo se mi dělá špatně.
Znáte to, v každé třídě se vždy najde nějaký ten terč pro posmívání, terč do kterého se tak snadno strefíte a víte,že vám jako na obranu nic neudělá. Jenže nejhorší je, když ten terč jste vy sami. Já vážně netuším, co je na mě tak vtipného, že kdykoliv mě mí milovaní spolužáci uvidí ( nebo jen stačí uslyšet mé jméno) , tak se tak hrozně rozesmějí a začnou vykřikovat ty moje úžasné přezdívky, co mi dali. Sakra proč nemůžu být aspoň na chvíli v roli normální holky? Vtipná, hezká, milá, s normální postavou, s normálními prsy, s normálním nosem. Vlastně spíš by bylo lepší být neviditelná.
Každý den se díky tomu uzavírám čím dál víc a víc do sebe, každý den moje energie a nálada klesá pod bod mrazu a každý den si příjdu ošklivější a tlustčí. A jsem den ode dne blbější...propadám z matiky, vůbec netuším, co ta učitelka na tý tabuli počítá. Doma pak koukám do učebnice matiky a nerozumím tam jedinému slovu. A nemám náladu na mluvení, nejradši bych celý jen mlčela a civěla do prázdna.
A nejhorší na tom je, že jsem tak příšerně citlivá a slabá. Dokážou mě do kolen dostat věci, nad kterými by normální člověk zřejmě mávl rukou. Já to v životě asi lehký mít nebudu, nejsem brůbojná, nedokážu vtipně reagovat na kecy ostatních, nechám si leda tak srát na hlavu a každý den spolužáky ubezpečovat v to,že jsem zcela neškodná a můžou si dovolit co chtějí.
Povahu si bohužel člověk nevybere...
Přežívám vlastně jen díky tomu ,že myslím na víkend, který mi však tak rychle uběhne ,že je tu zase pondělí. Vstávám s nechutí a kroky přibližující se ke škole ve mě vyvolávají nervozitu. Příjdu domu a zděsím se obrazu zrcadla...mastná ofina, splihlé vlasy, oční stíny jsou fuč a připadá mi,že vážím minimálně sto kilo. Taky se ráno vidíte hubenější a hezčí? A večer usínám se slzami a nechci se brobudit do mého dalšího úžasného dne.
A chápu, že si teď říkáte, že moje problémy mít tak si pískáte. Jenže jak už jsem zmíňila, mě sebere všechno.
Sranda je, že za ani ne měsíc budou Vánoce a já nemám peníze, žádný tip a ani náladu na nakupování dárků. Každý rok jsem se těšila na Vánoce od října a teď bych byla ráda kdyby ani nebyly. Ani nevím co si přát. Mobil, mp4ku nebo tak něco je podle mě zbytečné si přát, jsem radši nadšená z více menších dárečků.

Tak se mějte líp než já, a já se zase nikdy s těma mýma kecama ozvu :-).

Elis

výročí

6. listopadu 2008 v 15:44 | Elis |  Pán blog
Je to přesně rok, co jsem si založila tento blok.

Tak gratulujte xP